Michaela Weissová, 48 let

Začala jsem i více sportovat a přidala se k sestře, která plní krokové výzvy.  A na výzvy já slyším, navíc ve dvou se to lépe táhne. Vím ale, že pohyb nestačí, špatný jídelníček nepřesportuji.

Asi jako většina žen a dívek jsem zkusila všechno možné proto, abych vypadala a cítila se dobře. I když jsem sportovala a myslela si, jak mám teorii o jídle zmáklou, tak se žádné velké výsledky nedostavovaly.

V září naplánoval můj přítel, který je hodně aktivní cyklista, přes zimní období spinning v Liberci. A tak se stalo, že jsem poznala lektorku spinningu Martinu Balatkovou a všimla si toho, že se zabývá i výživovým poradenstvím a The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan.

Tak začal můj příběh cesty za změnou, i když jsem samozřejmě zpočátku váhala ji oslovit. Můj přítel mi ale dodal odvahy, abych to zkusila, protože mám výzvy ráda a on mě přece podpoří. Pro sebe jsem si řekla, že ano, ale je to opravdu naposledy. A šla jsem tedy do akce. Na první schůzce jsem se dozvěděla spoustu informací, jak o sobě, ale hlavně o tom, jak budeme postupovat, protože k cíli vede vždy více cest. Jde o to vybrat tu správnou. A protože mi všechno dávalo smysl, tak jsem se rozhodla hned, že to zkusím.

Po měsíci přišly první viditelné výsledky a já se začala těšit na každou další návštěvu. Pustila jsem se do toho naplno, kdo je nerad pochválen? Když jsem něco nevěděla nebo si nebyla jistá, hned jsem měla odpověď i další motivaci od své poradkyně. Neříkám, že to vždy bylo lehké. Pracuji na 3 směny a o noční spím maximálně 4 hodiny. To byl asi také jeden z důvodů, proč se mi samotné nedařilo zhubnout. Občas jsem musela překonat na rodinných oslavách i pár pokušitelů, protože nacpat se sladkostmi by asi měli na oslavě všichni. Ale já jsem si chtěla vybírat, co sním a navíc naplánovaná konzultace v poradně a kontrolní vážení bylo pro mě hodně důležité. A dnes po 6 měsících jsem došla k cíli, který jsem si dala na začátku první schůzky. Nemusím ani vypisovat, jaký to byl skvělý pocit.

Začala jsem i více sportovat a přidala se k sestře, která plní krokové výzvy.  A na výzvy já slyším, navíc ve dvou se to lépe táhne. Vím ale, že pohyb nestačí, špatný jídelníček nepřesportuji. Naučila jsem se i vnímat velikost porcí, a tak si nemusím nic zakazovat. Už vím, kdy si můžu přidat a kdy je lepší stravu odlehčit. Cítím se teď konečně šťastná, plná energie a také mě těší, když pochválí okolí – ty hubeňoure, sluší ti to! O to víc vím, že to mělo smysl. Ale vždy jsem to dělala pro sebe, a proto pokračuji dál, teď už to není těžké. Kdo tápete a nevěříte si jako já, tak na hubnutí, nezůstávejte sami. Děkuji, že jsem měla tu možnost se naučit, jak přistupovat k jídlu, k sobě a i to, jak se vše dá zvládnout. A na spinning chodím dál.

 Pamatujte, slovo nejde – neexistuje.