Pavlína Ilková, 45 let

Většinu svého života jsem zápasila s nadváhou. Byl to neustálý kolotoč hubnutí a následného jojo efektu. Vždy se mi podařilo něco málo zhubnout, ale moc dlouho to nevydrželo. Kila se vrátila a ještě nějaká navíc. Nejdříve jsem si šla opět vlastní cestou. Od února jsem se přidala do pohybových výzev, které pořádala Renča Dufková ve skupině. A v březnu jsme se společně pustily do programu The 1:1 Diet.

Jmenuji se Pavlína a je mi 45 let. Většinu svého života jsem zápasila s nadváhou. Byl to neustálý kolotoč hubnutí a následného jojo efektu. Vždy se mi podařilo něco málo zhubnout, ale moc dlouho to nevydrželo. Kila se vrátila, a ještě nějaká navíc. Stačilo málo – většinou nějaká psychická nepohoda, únava nebo pak už zoufalství a rezignace z nezdaru – a já prostě sáhla po jídle. A to v takové míře, že jsem do sebe cpala to, co mi přišlo pod ruku, aniž bych vlastně pořádně vnímala, kolik, čeho jsem snědla. Slané jsem potřebovala zajíst sladkým a sladké zas slaným. To vše nejlépe zapít nějakou limonádou. Jídlo mě sice utěšovalo, ale zároveň dostávalo do větších depresí, výčitek, únavy, sebepodceňování a zpochybňování. Energie a úsměv na tváři se pomalu vytratily, ale já to přehlížela.

Zlomový okamžik přišel letos v lednu, kdy jsem náhodou narazila na starou fotku, kde jsem byla taková veselá, šťastná a o něco hubenější. Najednou jsem si uvědomila, že taková chci zas být, že se přece nemůžu na své okolí pořád tvářit kysele, že ten život tak rychle plyne a já tu chci být ještě dlouho. Být tu pro sebe a svou rodinu – zdravá, šťastná a spokojená. Když jsem poté stoupla na váhu, byla jsem naštvaná sama na sebe, kam jsem to nechala dojít. Měla jsem ještě víc než těsně před porodem. Chyběla mi 4 kila, aby číslo na váze bylo trojciferné.

A bylo rozhodnuto. Nejdříve jsem si šla opět vlastní cestou. Od února jsem se přidala do pohybových výzev, které pořádala Renča Dufková ve skupině. A v březnu jsme se společně pustily do programu The 1:1 Diet. To už jsem měla od ledna 11 kilo dole a pokračovala dál. Každý posun směrem dolů a její pochvala mě vždy obrovsky namotivovaly. Když přišla krize, věděla jsem, že se můžu na Renču obrátit, a zas bylo líp. Díky jejímu lidskému a individuálnímu přístupu ta změna probíhala mnohem efektivněji a bez trápení. Naučila jsem se pracovat s jídlem a vlastně i s emocemi. Uvědomila jsem si, že jsem se dřív zaměřovala jen na číslo na váze, ale teď víc vnímám to, jak se doopravdy cítím.

Je mi lehce, tak jak mi nikdy nebylo. Usmívám se víc, aniž bych k tomu musela mít důvod. Začala jsem nosit šaty, a to si užívám s velkou radostí, protože dřív jsem nic takového na sebe neoblékla právě kvůli nadváze. Zamilovala jsem se do pohybu, ať už Nordic walking, švihadlo nebo plavání, a dokonce jsem přišla na chuť i běhu – díky Renče mám za sebou i první závod. Vím, že tímto to rozhodně nekončí. Chci v této cestě pokračovat a už se nevracet ke starému já.