Martina Horní, 43 let

Dnes mám svou původní váhu zpět. A nejen to – naučila jsem se o jídle přemýšlet jinak, čtu etikety a jen tak bezmyšlenkovitě nesním, co mě napadne. Pokud právě teď někdo čte tenhle příběh a je tam, kde jsem byla já – v zoufalství, kdy se nic nedaří – chci vám říct: jde to, ale chce to pevnou vůli s pomocí poradce a s jasným plánem. A začít můžete klidně i den po Vánocích. :)

Vždycky jsem měla stabilní váhu, celý život víceméně stejnou, a nikdy jsem nemusela řešit žádné extrémní výkyvy. Jenže během pouhého půl roku jsem přibrala 15 kilo. Nechápala jsem, co se děje. Byla jsem zoufalá a frustrovaná.
Snažila jsem se s tím něco dělat sama – omezila jsem jídlo, začala cvičit, zkoušela různé “zaručené” rady z internetu… ale nic se nedělo. Kila se držela jako přilepená a moje sebevědomí bylo na bodu mrazu.

A pak přišel moment, který mě doslova nakopnul do zadku. Byli v Alpách, kde jsem zjistila, že nezapnu své lyžáky! Byla jsem z toho nejen zklamaná, ale i znechucená sama sebou. A to byl jasný signál, že musím něco změnit, že takhle to dál nejde!
A pak mi kamarádka doporučila The 1:1 Diet. Přiznám se, nejdřív jsem byla trochu skeptická, nikdy jsem dietu nedržela, ale zároveň jsem věděla, že už nechci dál tápat a potřebuju systém, vedení a podporu. A hlavně – chtěla jsem zpátky svou původní váhu a dobrý pocit ze sebe sama.

Dostala jsem kontakt na paní Janu Štanglerovou, která se stala mým průvodcem celým procesem. A jsem jí nesmírně vděčná – nejen za odborné vedení, ale i za lidský přístup a podporu, kterou mi dávala i v těch nejhorších chvílích, kdy jsem měla opravdu, ale opravdu velký hlad.
Začala jsem hned po Vánocích – což zpětně hodnotím jako dost šílený, ale zároveň geniální nápad. Po tom, co jsem se na Štědrý den doslova přecpala cukroví, bramborového salátu, řízků a všeho možného, jsem 25. prosince naskočila do Kroku 1.
A upřímně? Začátky byly brutální. Měla jsem opravdový hlad, kdy mi kručelo v žaludku a já odpočítávala čas, kdy si budu moci dát další porci. Do toho jsem odolávala nekonečnému pokušení v podobě zbytků vánočních dobrot všude kolem. Když všichni doma zobali cukroví, já jsem jen pila vodu a držela se přesně daných porcí z programu. Ale věděla jsem, proč to dělám. Asi po týdnu až dvou se to zlepšovalo. Tělo si začalo zvykat, hlad ustupoval, a já jsem začínala vidět první výsledky. A ty byly neuvěřitelně motivující! Váha šla dolů, centimetry ubývaly a já byla nadšená. Změny si začalo všímat i okolí, což mě také hodně těšilo.

Dnes mám svou původní váhu zpět. A nejen to – naučila jsem se o jídle přemýšlet jinak, čtu etikety a jen tak bezmyšlenkovitě nesním, co mě napadne. Bez The 1:1 Diet a paní Jany bych takových výsledků určitě nedosáhla.
A radost mám i z toho, že můj příběh motivoval další. Moje mamka, která taky poslední roky bojovala s váhou, se rozhodla jít do toho se mnou – a už má za sebou krásné výsledky. Kila jdou dolů, tělo se mění, a hlavně – má z toho radost.
A to motivovalo i moje kolegyně v práci a rozhodly se jít do toho také. 

Pokud právě teď někdo čte tenhle příběh a je tam, kde jsem byla já – v zoufalství, kdy se nic nedaří – chci vám říct: jde to, ale chce to pevnou vůli s pomocí poradce a s jasným plánem. A začít můžete klidně i den po Vánocích. :)