Ahoj, jsem Kája, je mi 33 a na Hanku jsem narazila díky mojí známé Hance Foralové, která sama prošla proměnou. Bylo to v době, kdy jsem byla půl roku po porodu, čas Vánočních svátků, a já měla v hlavě to, že jsem se nechtěla fotit pod stromečkem s rodinou, ale hlavně se synem, který je podstatou tohoto příběhu.
Po letech neúspěchu mít dítě přirozenou cestou vyhledáte pomoc a tou je IVF. Na samém konci máte to své vymodlené miminko, ale pocity jsou hořkosladké. Díky hormonům a všem lékům, které do sebe dostanete v průběhu IVF se vám lehce může stát, že prostě přiberete. Samozřejmě nebudu vše svalovat na IVF, musím si sáhnout do svědomí a říct, že ta životospráva jak už před, nebo v průběhu těhotenství nebyla příliš ideální. Každopádně já si asi prošla i nějakou poporodní depresí, která se mnou první měsíce neskutečně zamávala. Běžně bývám poměrně přímý realista a teď? Pláč, pochyby, zoufalství, nechcete se na sebe ani podívat.
A pak vysvitla naděje, Hanka, vše přeměřila, podpořila, vysvětlila, jak program The 1:1 Diet funguje a vyslala na cestu. A světe div se, vše najednou dávalo větší smysl. Vidíte každý týden úbytek na váze, a to vás žene pořád dopředu, až najednou ztratíte třetinu své váhy, ale najdete tolik energie, že se nebojíte přihlásit do Gladiator race, nebo jdete na čundr s krosnou na zádech do kopce a kamarádky, které vždy měly lepší fyzičku, teď funí za vámi.
A to je přesně to, ten pocit malých vítězství, který bych přála každé mamince, která se cítí zoufalá, tak jako já dřív. A ne jenom maminkám, ale každému, kdo má pocit, že by potřeboval popostrčit tím správným směrem. Přeji vám hodně štěstí a hlavně odvahy nebát se přijít si pro pomoc.