Marie Vrbová, 47 let

S nadváhou jsem bojovala prakticky celý život. Vyslechla jsem si i narážky od kolegů na moji postavu a stravu. Od kolegyň jsem si zažila přetvářku a odstup kvůli vyzařování většího tepla z mého těla a že zabírám jejich prostor. Moje váha tehdy přesáhla 90 kilo – a začala jsem se bát, že se nevejdu do koncertních šatů.

Jmenuji se Maruška a jsem zpěvačka. Na pódiu se snažím rozdávat radost a energii, ale sama jsem se dlouho potýkala s tím, že jsem se necítila dobře ve vlastním těle.
 
S nadváhou jsem bojovala prakticky celý život. Vyslechla jsem si i narážky od kolegů na moji postavu a stravu. Od kolegyň jsem si zažila přetvářku a odstup kvůli vyzařování většího tepla z mého těla a že zabírám jejich prostor. Moje váha tehdy přesáhla 90 kilo – a začala jsem se bát, že se nevejdu do koncertních šatů. Ale stejně jsem to nechala ještě zajít dál. Nepravidelná strava, větší porce jídla, velký příjem sacharidů.
 
Hubnutí jsem zkusila poprvé hlavně kvůli tomu, abych zjistila, jestli se ke mně okolí začne chovat jinak. Jestli mě budou muži vnímat jako atraktivní. Jestli ty „hubený holky“ to fakt mají jednodušší. Dělala jsem to hlavně kvůli okolí a neřešila jsem svoje zdraví a znovu jsem se vrátila na původní váhu 98 kilo. Když se to stalo podruhé, tak už jsem nechtěla zhubnout jenom kvůli okolí, ale cítila jsem, že potřebuji celkovou změnu. Zhubla jsem velmi rychle díky přesnému dodržování programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan. První zkušenost mi ale ukázala, kde jsem udělala chybu a co musím tentokrát udělat pro to, abych se zase nevrátila na původní váhu. 
 
Co mi pomáhalo, byli moji synové, kteří při mně stáli. Pomáhali mi s chystáním zdravějšího jídla, často jsme si povídali o hubnutí, a to mě hodně psychicky podrželo. Také nesmím opomenout moji skvělou výživovou poradkyni paní Ing. Hanku Borkovcovou, která mě i po druhé vzala pod křídla a doteď k ní pravidelné chodím do jejího VIPcentrazdraví na Vlhké ulici v Brně nejen na konzultace, ale i pro celkové povzbuzení a motivaci. 
 
Všechno se mi zase změnilo – mám víc energie, lépe se mi dýchá, zvládnu víc věcí a mám větší výběr v možnostech oblékání.
Na psychice potřebuji ještě zapracovat, protože úbytkem váhy nestačí člověk srovnat fyzickou stránku s psychickou. Člověk řeší hodně zevnějšek, nové oblečení, co říká okolí, ale zapomíná na psychickou stránku. V zrcadle najednou stojí jiný člověk a máte potřebu se s ním seznámit, poznat ho a zeptat se ho, jak se v novém těle cítí. Toto vidím jako velmi důležitou část proměny, která je opomíjená. Při velkém úbytku váhy nastává v člověku psychický neklid a v této fázi je potřeba se zastavit. Najít si čas být o samotě, relaxovat a utřídit si myšlenky. Poslední věc, kterou jsem si také uvědomila, že jsem člověk společenský, který se rád setkává s přáteli. Na oslavách si dovolím dát něco, co jsem si odpírala (sklenku vína, něco sladkého…), vždy záleží na mém rozhodnutí, co si dám a kolik si toho dám a toto rozhodnutí nikdy nezpochybňuji. Nezapomínám na sebe, na svůj cíl, že jedu dál ve svém režimu a hlavně na to, že je to o mně a o mém zdraví. 

Tahle proměna by pro mě tedy mohla být symbolem nového začátku – nejen zvenku, ale i zevnitř.