Marcela Kabrdová, 29 let

Program bych doporučila všem lidem, kteří chtějí změnit svůj postoj k jídlu, k sobě samotnému a chtějí se cítit lépe. Není to o tom si něco zakazovat, ale o rovnováze a vyváženosti.

Jmenuji se Marcela Kabrdová a pocházím z Vysočiny. Celý život jsem vyrůstala v malé vesnici nedaleko Žďáru nad Sázavou, která se jmenuje Vatín. Je to vesnice o přibližně 320 obyvatelích, takže nemusím říkat, že každý ví o každém vše. Studovala jsem hned dvě střední školy se dřevařským zaměřením. Vždy jsem byla spíše manuální typ člověka se selským rozumem. Rodinný příběh mám spíše smutný. Moji mamku si vlastně ani nepamatuji. Zemřela v mých čtyřech letech na prasknutí aorty. Mě a mou sestru vychovávala babička, která si nás vzala pod svá ochranná křídla. Můj taťka zemřel bohužel v mých sedmnácti letech na infarkt myokardu. Takže jsme zůstaly s babičkou a sestrou samy. Moje stravování bylo vzhledem k životním strastem nepravidelné, nezdravé a požitkářské. Znáte babičky, každá druhá má pocit, že jejich vnouče je vyhublé, skoro nic nejí a nejlépe by si během nedělního oběda mělo třikrát přidat. A u nás to nebylo jiné. Neřešila jsem a nezajímalo mě, jestli to jídlo je zdravé nebo ne, hlavně že mi chutnalo. Vždy jsem měla na rozdíl od svých vrstevníků vyšší postavu, ale také silnější tělo, které se za mou výškou trochu ztrácelo. S nepříjemnými výroky mých spolužáků jsem se setkávala v průběhu celého dospívání. Dlouhé roky mi nezáleželo na tom, jak vypadám a kolik vážím kilo. Neměla jsem potřebu a důvody to řešit, byla jsem zvyklá tak vypadat.

Můj životní zlom nastal, když jsem začala studovat vysokou školu v Praze. Bylo to období častých pivních večerů, nepravidelné mastné stravy, ranních vyprošťováků a rychlých fastfoodových jídel. Pohybu v té době taky nebylo moc, takže jsem velmi rychle přibrala na váze. Na konci vysoké školy jsem potkala Janu Pilečkovou, která v programu The 1:1 Diet začala čtrnáct dní přede mnou. Koneckonců byla mou největší inspirací pro životní změnu. Přišlo období života, kdy jsem chtěla sportovat, poznávat nová místa a cestovat. Můj životní styl tomu bohužel nešel naproti. Kvůli špatné a nevyvážené stravě jsem byla často unavená, skleslá a bez života. Svůj čas jsem ráda trávila na gauči, vozila jsem se všude autem a neudělala ani krok navíc. Když se ohlédnu zpět v čase, tak jsem byla pohodlný člověk. Ráda jsem o věcech mluvila, ale doopravdy pro to nic nedělala. 

Do programu The 1:1 Diet jsem vstoupila 23. 1. 2023 a mou poradkyní byla Lenka Smržová. O účinnosti programu jsem neměla pochyb, protože jsem již viděla, výsledky na výše zmíněné Janě Pilečkové. Nedokázala jsem si ještě tenkrát představit, kolik úsilí mě to bude stát. Postupem týdnů jsem zjišťovala, jak jsem byla zvyklá “užďibovat” jídlo okolo. Jak jsem byla zvyklá na “sladké tečky” po jídlech. Musím uznat, že začátek programu byl pro mě velký boj. Myslela jsem si, že jsem hladová, ale ve skutečnosti jsem měla jen děsné chutě. Několikrát jsem se svěřila své poradkyni s těmito problémy a byla mi vždy velkou oporou. Byla nedílnou součástí mých slabých chvil a krizových situací, které jsem díky ní zvládla a mohu být na sebe pyšná. Odpovědí na všechny mé chutě byla hořká čokoláda, haha. :) Po pár měsících se mi začala nalévat nová krev do žil, energie začala sílit a já měla pocit, že bych dokázala projít půlku světa na jeden zátah. Každý krok programu má své doporučené aktivity, které byste měli provozovat. Já měla v programu dokonce období, kdy jsem byla moc aktivní a musela jsem trochu ubrat. Konkrétně šlo o chůzi, která mi začala způsobovat pocit radosti, uvolnění a skvělého pocitu. Jen bylo potřeba to nepřehánět a naučit se také odpočívat. Objevila jsem nový styl života, ve kterém jídlo hraje velkou roli. Naučila jsem se pravidelně jíst, ve správném množství a hlídat si příjem tekutin. Uvědomila jsem si důležitost poměrů potravin, které na talíři máte. A ač se to může zdát neuvěřitelné, tak jsem se díky programu naučila, co která potravina obsahuje. Takže když si dnes dám banán, tak nevidím jen to, že je sladký a chutný. Vidím v něm i draslík, sacharidy a to, že se doporučuje jíst dopoledne. 

Program bych doporučila všem lidem, kteří chtějí změnit svůj postoj k jídlu, k sobě samotnému a chtějí se cítit lépe. Není to o tom si něco zakazovat, ale o rovnováze a vyváženosti. Jsem ráda, že jsem do programu vstoupila. Nechtěla jsem jít naproti chronickým onemocněním, která by v budoucnu pro mě mohly mít fatální následky. A protože pro mé rodiče to fatální následky mělo, tak jsem nechtěla dopadnout stejně. Konečně vynikla má vysoká postava a dlouhé hubené nohy. Začala jsem se sama sobě zdravě a upřímně líbit. Jsem pozitivní člověk, který si chce užívat životní závod. A program The 1:1 Diet společně s Lenkou Smržovou mi tento životní závod v mých dvaceti devíti letech.