Vliv obezity na průběh onemocnění COVID-19

COVID-19 je onemocnění, které je poměrně záludné. U některých lidí je jeho průběh mírný, u některých se jedná o život ohrožující stav, v nejtěžších případech je dokonce nutné ECMO (extrakorporální membránová oxygenace). Často se ve spojení s COVID-19 hovoří o obezitě jako o rizikovém faktoru, těchto faktorů je ale více 1), 2):

 

Mezi rizikové faktory můžeme zařadit:

• Lidi starší 65 let,
• lidi dlouhodobě žijící v domově důchodců či obdobném sociálním zařízení,
• chronické onemocnění plic nebo středně těžké až těžké astma,
• diabetes,
• osoby se sníženou imunitou,* 
• středně těžkou obezitu (BMI>40 kg/m2),
• vážné srdeční potíže,
• chronické onemocnění ledvin a osoby léčené dialýzou,
• onemocnění jater,
• černoši, asiaté a osoby s etnickým původem.

* zahrnuje léčbu rakoviny, kouření, transplantace kostní dřeně nebo orgánů, poruchy imunity, neléčený HIV a AIDS, dlouhodobé používání kortikosteroidů a dalších léků oslabujících imunitu 

Spojitost mezi COVID-19 a obezitou je už poměrně známá. Velké procento lidí, kteří byli hospitalizování s COVID-19, trpělo obezitou ( BMI>30 kg/m2 ). Na sloupcovém grafu je vidět, že obezitou trpělo 48,3% hospitalizovaných 3) .

V retrospektivní studii 4) v jednom francouzském centru byl analyzován vztah mezi klinickými charakteristikami, včetně BMI, a požadavkem na invazivní mechanickou ventilaci (IMV) u 124 po sobě jdoucích pacientů přijatých do intenzivní péče s onemocněním SARS-CoV-2. Ze studie vyplynulo, že procento pacientů vyžadujících mechanickou ventilaci rostlo s jejich BMI:

V anglické studii 5), která sledovala 16749 pacientů s COVID-19, byla obezita uvedena i jako faktor zvyšující mortalitu: