Jedná se o pojmy, které souvisí s postupy ve výživě. Může jít o spojení se sportem, s nízkosacharidovým stravováním nebo s některými nemocemi. Nejčastěji jsou ale diskutovány ve vztahu k redukci hmotnosti. Co konkrétně pojmy kolem keto diety znamenají a jak keto držet? Dozvíte se v článku.
Ketóza je stav organismu, který nastává, pokud jsou hlavním zdrojem energie mastné kyseliny (tuky) a dochází tedy ke ketogenezi. Nezáleží na tom, jestli se jedná o tuky zásobní, nebo tuky v potravě. Produktem oxidace mastných kyselin v játrech jsou tyto ketolátky:
Lidské tělo využívá jako zdroj energie pouze acetoacetát a β-hydroxybutyrát. Aceton je z organismu odstraňován s vydechovaným vzduchem (často jej můžeme cítit u člověka, který redukuje hmotnost) a současně je vylučován i močí.
Určité procento lidí se domnívá, že s ketózou je to buď, anebo. Buď se vaše tělo v tomto stavu nachází, nebo ne. Situace je ale zcela jiná. Existuje jen různě intenzivní ketóza, hodnotíme tedy její úroveň, nejlépe prostřednictvím ketonémie – hladiny ketolátek v krvi.
O tvorbě ketolátek v těle nejlépe vypovídá ketonémie, tedy krevní hladina β-hydroxybutyrátu. Dřívější stanovení v laboratoři už doplňují některé glukometry, které jsou schopny hladinu BHB stanovit.
Normální ketonémie < 0,2 mmol/l
Ketóza 1 – 3 mmol/l (někdy se uvádí horní hodnoty až 5 – 7 mmol/l)
Ketoacidóza 10 – 15 a více mmol/l
V moči se měří takzvaná ketonurie, a to pomocí testovacích vizuálních proužků. Zjišťuje se hladina acetylacetátu. Nevýhodou je nižší přesnost – změřenou koncentraci AcAc ovlivňuje pitný režim, pH moči a další přítomné látky.
Ketogenní dieta je z odborného hlediska metoda, která se užívá jako jedna z možností léčby epilepsie. V přeneseném významu se jedná o postup, kdy je denní příjem sacharidů udržován pod 50 g. Cílem je dostat organismus do stavu takzvané nutriční ketózy, která pro většinu jedinců představuje zcela přirozený, normální a bezpečný stav.
Z výše uvedeného je ale jasné, že ketózy můžeme dosáhnout i při podstatně vyšším příjmu sacharidů, protože úroveň ketonémie není určena pouhou konzumací sacharidů. Setkat se tak můžeme s programy, které fungují, neprofilují se však jako ketogenní, ale jako redukční se sníženým příjmem sacharidů. Pro srovnání, nejvolnější forma LC (low-carb) diety je definována obvykle do příjmu 130 g sacharidů za den.
Ketolátky mají kyselou povahu (pH nižší než 7) a mohou způsobit za určitých okolností tzv. ketoacidózu. Ketoacidóza je patologický stav způsobený nedostatkem glukózy za současného nedostatku inzulínu. Inzulín má na produkci ketonů potlačující účinek. Tento stav přichází obvykle u lidí s diabetem 1. typu (DM1), u lidí s pozdním diabetem 2. typu (DM2), u alkoholiků a u osob s vážně narušenou funkcí ledvin, které nemohou přebytečné ketony v potřebné míře vylučovat z těla. Ketoacidóza se projevuje nevolností, zvracením, únavou, někdy až extrémní dušností. V krajních případech, u neléčené ketoacidózy, může nastat ketoacidotické kóma (úmrtnost 2 %).