Když se někde objeví slovo „hormony“, může to část lidí brát, že se pomocí tohoto slova snažíme vysvětlit snad jakýkoliv problém a označujeme je za univerzálního viníka. Často se s nimi setkáváme v různých článcích na optimalizaci organismu, jinde uvidíme pojem hormonální reset, další článek se nás snaží přesvědčit o hormonální typologii, nebo prodat testy na optimalizaci hormonů přes kapku krve. V EBM (Evidence-Based Medicine ) mají hormony jasné místo, nelze na ně ale univerzálně házet všechny překážky a problémy, se kterými se my nebo naše tělo potýká.
Hormon je biologicky aktivní látka, kterou produkují specializované žlázy s vnitřním sekrecí (endokrinní systém) nebo specifické tkáně (např. žaludek, střeva či tuková tkáň). Tyto látky jsou vylučovány přímo do krevního oběhu, kterým cestují po celém těle. Jakmile dorazí k cílové buňce, která má pro daný hormon správný receptor, předají jí instrukci, co má dělat. Hormony v našem těle neustále koordinují a řídí v podstatě všechny klíčové procesy, například hospodaření s energií, pocity hladu a sytosti, reakci na stres, růst, reprodukční funkce aj. Hladiny hormonů přirozeně kolísají díky reakci na vnější podněty (spánek, pohyb, ale i pravidelnost stravy).
Mnoho lidí žije v domnění, že pokud jde o hubnutí, záleží pouze na celkovém počtu kalorií za den. Z čistě fyzikálního hlediska je to sice pravda – pokud bychom člověka zavřeli a znemožnili mu samostatně si obstarat stravu, bude to platit stoprocentně. Jenže lidské tělo není kalkulačka, ale komplexní biochemická laboratoř řízená hormony. To, kdy a jak často jíte, má totiž přímý vliv na to, jak se cítíte, kolik máte energie a jak snadno vaše tělo ukládá tuky. Stav těla pak také ovlivňuje to, jak silnou vůli máte a zda nesklouznete k nějaké energeticky bohatší potravině (třeba zákusek po obědě).
Z hlediska regulace hladu, sytosti a příjmu potravy je hormonální koktejl poměrně pestrý. Kromě inzulinu, ghrelinu a leptinu – které tvoří jakousi „velkou trojku“ – figuruje v tomto systému celá řada dalších významných hormonů (převážně produkovaných v trávicím traktu, tzv. gastrointestinální hormony). Některé z nich zná i laická veřejnost díky novým prostředkům na hubnutí (GLP-1, GIP), jiné už tolik pozornosti nemají (PYY, CCK, Amylin) a třeba kortizol se poslední dobou docela probírá také.
Pojďme se podívat, proč je vhodně sestavená denní rutina v jídle tím nejlepším dárkem, který můžete svému metabolismu nadělit. Nemusíme znát detaily, pokud tělu dodáme to, co obecně potřebuje.
Inzulin je hormon, který slouží k regulaci krevní glukózy a udržování její stabilní hladiny v organismu. Když jíte nepravidelně nebo saháte po potravinách s vysokým obsahem rychlých cukrů, dochází v těle k velkým výkyvům (cukru i inzulinu), což vede k náhlým záchvatům hladu. A právě hlad má na starosti další hormon. Ghrelin má přezdívku „hormon hladu“. Zajímavé je, že ghrelin se dokáže adaptovat na váš běžný režim. Pokud jste zvyklí obědvat ve 12:00, ghrelin začne stoupat kolem půl dvanácté. Pokud ale oběd vynecháte, ghrelin vystřelí do extrémních hodnot a můžete tak ztratit kontrolu nad velikostí porce. Leptin naopak signalizuje, že zásob je dost a můžeme přestat jíst. Výkyvy krevního cukru a dlouhé hladovění však mohou citlivost na leptin narušit. Výsledkem je, že jíte, ale mozek stále nevysílá signál spokojenosti a nasycení.
Toto je poměrně zjednodušené (neřešíme třeba inzulinovou rezistenci, cirkadiánní rytmy apod.), ale asi nám to dává rozumnou představu o tom, proč je vhodně nastavená denní rutina ve stravě naším pomocníkem.
Pravidelnou stravu doporučuje většina odborníků v oblasti výživy. Některé studie dokonce ukazují, že nepravidelný stravovací režim negativně ovlivňuje kardiometabolické zdraví. Lidé, kteří vynechávají snídaně nebo jedí chaoticky, vykazují vyšší hladiny inzulinu na lačno a horší lipidový profil (cholesterol) bez ohledu na to, zda je jejich celkový kalorický příjem stejný jako u lidí s pravidelným režimem (Farshchi et al., 2005).
Nastavit si režim neznamená, že musíte chodit s hodinkami a jíst přesně na minutu. Znamená to vytvořit si flexibilní, ale stabilní strukturu, se kterou se sžijete a bude fungovat pro vaše životní tempo. Vyzkoušejte následující kroky:
Hubnutí a udržování hmotnosti není o neustálém boji s vlastním tělem a odpírání si všeho dobrého. Je to o pochopení, jak naše tělo reaguje na podněty, které mu dáváme. Když do svého života pustíte pravidelnost a vaše denní rutina dostane jasnější obrysy, vaše hormony se uklidní.
Vyvážená glykemie vám přinese stabilní energii bez náladovosti, zdravé pocity sytosti a tělo, které nemusí křečovitě ukládat každou kalorii do zásob ze strachu, kdy dostane najíst příště. Pokud s nastavením správného režimu bojujete a nevíte, jak v letním chaosu začít, nezůstávejte na to sami. V našich poradnách společně najdeme cestu, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu i vašemu metabolismu. Vyškolení poradci The 1:1 Diet vám pomohou nejen s redukcí hmotnosti, ale umí nastavit i běžný jídelníček (racionální, nebo třeba i nízkosacharidový) z normálních potravin.
FARSHCHI, H. R., et al. (2005). Decreased thermic effect of food after an irregular compared with a regular meal pattern in healthy lean women. International Journal of Obesity, 29(2), 190–204.
ALHUSSAIN, A., & MACDONALD, I. A. (2016). Metabolic and energy expenditure consequences of irregular meal patterns. Proceedings of the Nutrition Society, 75(4), 487–493.
VRÁNA, L. (2023). Nízkoenergetické diety – VLED, LED a formula LED a jejich aplikace. Florence: časopis moderního ošetřovatelství, 19(2).
TIMLIN, M. T., & PEREIRA, M. A. (2007). Breakfast frequency and quality in the etiology of obesity and the metabolic syndrome. Nutrition Reviews, 65(6), 268–281.