Metabolismus představuje soubor všech chemických reakcí v těle, které umožňují udržovat život – od tvorby energie pro činnost svalů až po obnovu buněk. Jeho „motor“ je poháněn energií získanou z potravy a kyslíku, a přeměňuje ji na ATP (adenosintrifosfát) – základní palivo pro každou buňku.
Každý člověk má trochu jiné tempo metabolismu. Závisí na věku, pohlaví, množství svalové hmoty, genetice i životním stylu. Právě bazální metabolismus (BMR) tvoří největší část našeho denního energetického výdeje – tedy množství energie, které tělo spálí i v klidu (dýchání, činnost srdce, mozku, jater aj.). Jednoduše řečeno, výše hodnoty BMR je přibližné množství energetického příjmu potřebné pro zachování základních životních funkcí.
Tělo využívá různé zdroje energie podle délky a intenzity aktivity.
Zásoby glykogenu se po intenzivním výkonu vyčerpávají zhruba po 90 minutách. Proto se doporučuje po zátěži doplnit sacharidy (1–1,2 g/kg hmotnosti) a bílkoviny (0,2–0,4 g/kg) – ideálně v poměru 3:1 pro efektivní regeneraci.
Dlouho se věřilo, že metabolismus se po čtyřicítce dramaticky zpomaluje. Moderní výzkumy ale ukazují, že rychlost metabolismu mezi 20–60 lety zůstává v zásadě stabilní, a výraznější pokles nastává až po šedesátce:
Studie Pontzer et al. (2021, Science) na více než 6400 účastnících z 29 zemí prokázala, že:
Po čtyřicítce dochází k několika změnám, které ovlivňují celkovou bilanci energie:
BMI (Body Mass Index) je jednoduchý ukazatel poměru hmotnosti a výšky.
Je však nutné ho doplnit o měření tělesného složení (PBF – Percent Body Fat). U žen je obecně nadváha definována nad 25 % tělesného tuku a obezita nad 30 %. Právě změna poměru svalů a tuků po čtyřicítce často vysvětluje, proč mohou mít dva lidé stejné BMI, ale zcela odlišný metabolismus. U mužů lze obezitu definovat nad 25 % tělesného tuku. Je důležité si ale uvědomit, že se jedná o obecné hodnoty, a je nutné zohlednit i věk jedince (čím nižší věk, tím přísnější hodnoty a naopak, s výjimkou dětí, kde se používají růstové křivky).
Zpomalení metabolismu není nevyhnutelným důsledkem věku – je spíše výsledkem životního stylu.
Po 40. roce života hraje klíčovou roli udržení svalové hmoty, dostatečný pohyb, kvalitní spánek a vyvážená strava. Tyto faktory dokážou nejen udržet hmotnost, ale i zlepšit trávení, hormonální rovnováhu a celkovou vitalitu.
Pontzer, H. et al. (2021). Daily energy expenditure through the human life course. Science, 373(6556), 808–812.
Weigle, D.S. et al. (1988). Weight loss leads to a marked decrease in nonresting energy expenditure in ambulatory human subjects. Metabolism, 37(10), 930–936.
Clark, N. (2000). Nancy Clark’s Sports Nutrition Guidebook. Human Kinetics.
Golková, M. (2010). Anti-aging medicína a hormonální rovnováha žen. Praha.
Wildman, R., Miller, B., Wilborn, C. (2004). Sports and Fitness Nutrition. Kendall Hunt Publishing.