Glykémie a cukr v krvi: Proč je prevence nejdůležitější

Všichni víme, že si máme hlídat cukr, ale většinou si myslíme, že se to týká jen lidí s cukrovkou. Ve skutečnosti je ale stabilní hladina cukru v krvi (glykémie) klíčová pro každého z nás, ať už máme diagnózu, nebo ne. Pochopení, jak naše tělo pracuje s cukrem, může zabránit mnoha zdravotním problémům a výrazně zlepšit náš život. Proto je prevence tou nejlepší investicí, jakou můžete udělat.
 

Fyziologie glykémie a role inzulinu

Glykémie představuje koncentraci glukózy, klíčového energetického zdroje, v krevním řečišti. Naše tělo má sofistikovaný systém pro regulaci glykémie, v němž hraje klíčovou roli hormon inzulin, produkovaný β-buňkami slinivky břišní. Po konzumaci potravy, zejména sacharidů, dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. Reakcí na to je sekrece inzulinu, který působí jako signál pro buňky svalové, tukové a jaterní tkáně, aby absorbovaly glukózu z krve a využily ji jako palivo nebo ji uskladnily ve formě glykogenu pro pozdější využití.
Pro stanovení diagnózy diabetu nebo hraničních poruch glukózové homeostázy se měří hodnoty glykémie nalačno a po jídle.

Tyto hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce:

Inzulinová rezistence a glykémie: Začarovaný kruh

Při opakovaných a prudkých výkyvech glykémie, například kvůli stravě bohaté na jednoduché sacharidy, dochází k postupnému narušení tohoto mechanismu. Buňky těla se stávají méně citlivé na inzulin, což vede ke stavu známému jako inzulinová rezistence.
To znamená, že slinivka musí produkovat stále více inzulinu, aby dosáhla stejného efektu – transportu glukózy do buněk. Chronicky vysoká hladina inzulinu v krvi (hyperinzulinémie) dále podporuje ukládání tuku, čímž vytváří začarovaný kruh.
Inzulinová rezistence je klíčový rizikový faktor pro rozvoj diabetu 2. typu. Její dopady sahají daleko za hranice endokrinologie a spojují se s řadou dalších zdravotních komplikací, včetně metabolického syndromu, kardiovaskulárních onemocnění, nealkoholového ztučnění jater (steatózy), syndromu polycystických ovarií (PCOS) a neurodegenerativních onemocnění.
 

Viscerální a intraviscerální tuk: Skrytý nepřítel

Důležitým, ale často opomíjeným faktorem v patogenezi inzulinové rezistence a diabetu 2. typu, je distribuce tělesného tuku. Mnohem nebezpečnější než viditelný podkožní tuk je viscerální tuk, který se ukládá v břišní dutině mezi orgány. Ještě zásadnější roli hraje intraviscerální tuk, který se ukládá přímo uvnitř orgánů, jako jsou játra, slinivka břišní a svaly.
Tento tuk je metabolicky velmi aktivní a jeho hromadění vede mimo jiné k poškození až nevratnému snížení počtu beta buněk ve slinivce a tím pádem i k trvalému poškození schopnosti slinivky produkovat inzulin.
 

Remise diabetu a role snížení tukových zásob

Výzkumy v posledních letech přinesly průlomová zjištění ohledně remise diabetu 2. typu. Studie jako DiRECT a DIADEM prokázaly, že klíčem k remisi je rapidní a signifikantní snížení tělesné hmotnosti. To vede k redukci intraviscerálního tuku, což (u včasně zahájené intervence) obnovuje správnou funkci beta-buněk slinivky a jater. Tyto poznatky zdůrazňují, že i když se glykémie může zdát jako problém spojený s cukry, v pozadí stojí metabolická porucha způsobená nadbytkem tuku, zejména intraviscerálního.
 

Prevence: Vaše nejlepší investice do zdraví

Jak tedy předejít problémům s glykémií? Prevence je mnohem snazší než léčba. Klíč spočívá ve stabilizaci hladiny cukru v krvi a především v udržování adekvátní tělesné hmotnosti.

• Strava s nízkým glykemickým indexem a dostatek vlákniny: Místo jednoduchých cukrů, které glykémii prudce zvyšují, sáhněte po komplexních sacharidech (celozrnné produkty, luštěniny, zelenina). Vhodnou volbou je nejen racionálně sestavená středomořská strava, ale i nízkosacharidová nebo vegetariánská strava.
• Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita, zejména kombinace aerobního a silového tréninku, zvyšuje citlivost buněk na inzulin a pomáhá redukovat viscerální tuk.
• Kvalitní spánek: Spánková deprivace narušuje hormonální rovnováhu a vede ke zvýšené inzulinové rezistenci. Již po jedné noci bez spánku dochází ke zhoršení glukózové tolerance.

Udržování stabilní glykémie je fundamentální pro dlouhodobé zdraví a představuje efektivní prevenci nejen diabetu, ale i řady dalších civilizačních onemocnění. Porozumění, jak strava, pohyb a spánek ovlivňují metabolismus glukózy, nám dává do rukou nástroje k ochraně našeho zdraví. Nečekejte, až se objeví symptomy. Začněte se o svou glykémii starat už dnes.